23. 5. 2023

Slovo dramaturga Vítězslava Mikeše k nadcházejícímu 52. ročníku festivalu

ANGELOI – ZVĚSTOVATELÉ aneb Paralelní dějiny hudby

 

Opomíjená díla velkých skladatelů, velká díla opomíjených skladatelů

 

Zvěstovatel, řecky angelos, je podle filozofa Jakova Druskina bytost, která žije v paralelním světě a její život plyne v nehybnosti. Není to přitom život jednotvárný, prázdný ani nudný, protože jednotvárnost, prázdnota a nuda pramení z času, který v paralelním světě neexistuje. Zvěstovatelé nejsou zatíženi časem a pociťují věčnost.

Takovými zvěstovateli jsou ale i hudební díla, která od okamžiku svého vzniku „obývají“ – ve své rozmanitosti – bezčasý paralelní prostor, z něhož současná koncertní praxe tzv. vážné hudby pro své „tady a teď“ opakovaně vyjímá jen velmi omezenou část, tváříc se, že podchycuje dějiny hudby výběrem toho, co „má právo na přežití“. Moravský podzim 2023 naváže na dlouhodobou snahu pořádající Filharmonie Brno tento přístup narušovat a ve festivalově koncentrované podobě uskuteční sondu do „paralelních dějin hudby“: bude si všímat méně známých stránek tvorby proslulých skladatelů a poukáže na životnost děl autorů pozapomenutých.

Výmluvným je v tomto ohledu program zahajovacího koncertu Filharmonie Brno, která ve spolupráci s klavíristkou Polinou Osetinskou, Slovenským filharmonickým sborem a pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese provede díla Anthonyho Philipa Heinricha (symfonickou fantazii The Wild Wood Spiritʼs Chant), Ludwiga van Beethovena (zřídka uváděnou Fantazii c moll), Arvo Pärta (Credo ze sklonku jeho raného, avantgardního období) a Alexandra Skrjabina (symfonickou poemu Prometheus, o jejíž světelnou součást se postará Cori O’Lan z renomovaného lineckého festivalu Ars Electronica).

Anthonyho Philipa Heinricha, prvního profesionálního amerického skladatele, který se narodil v Krásném Buku u Krásné Lípy a kterému se říkalo „americký Beethoven“, představí na svém recitálu hudbou i slovem klavírista a muzikolog Pavel Farský. Z „paralelního hudebního světa“ se rozeznění dočkají i díla dalších autorů spjatých s českým prostředím: pravděpodobně ve světových premiérách zazní pod taktovkou britského dirigenta Jonathana Cohena melodram Rozloučení Johanky z Arku s vlastí a Příležitostná kantáta Antonína Rejchy, sopranistka Martina Janková pak spolu s Dennisem Russellem Daviesem v roli klavíristy a s herečkou Taťjanou Medveckou uvede rozsáhlou kantátu Lenora Václava Jana Tomáška. V programu festivalu jsou hojně zastoupeni i čeští skladatelé 20. a 21. století: Leoš Janáček, Karel Reiner, Marek Kopelent, Martin Smolka či Martin Brunner (který píše novou skladbu na objednávku Moravského podzimu).

Podobně jako před časem došlo u nás k renesanci tvorby Jana Dismase Zelenky, Polsko znovuobjevilo raně barokního skladatele Mikołaje Zieleńského, jehož skladby do Brna přiveze Vratislavský barokní orchestr.

Islandský skladatel Jóhann Jóhannsson proslul na sklonku svého poměrně krátkého života jako autor filmové hudby (nominace na Oscara za hudbu ke snímkům Teorie všeho a Sicario: Nájemný vrah, za hudbu k prvnímu zmíněnému filmu cena Zlatý glóbus), avšak velmi zajímavé projekty skýtá hlavně jeho „solitérská“ raná tvorba, např. „zvuková instalace“ Virðulegu forsetar, jejíž českou premiéru uvede Moravia Brass Band za asistence belgického hudebníka Adama Wiltzieho, Jóhannssonova někdejšího blízkého spolupracovníka.

Zvěstovateli z „paralelního světa“ ovšem mohou být i „upozaděné“ hudební nástroje, z nichž se na Moravském podzimu objeví skleněná harmonika (ovládaná Christou Schönfeldingerovou) nebo historický klavír Streicher (na který bude hrát Alexej Ljubimov).

Vedle českých i světových premiér je tradiční snahou dramaturgie Moravského podzimu „komunikace“ mezi jednotlivými koncerty a projekty. Za pozornost stojí např. moment cykličnosti: ukázky z Heinrichovy tvorby orchestrální a klavírní, Dennis Russell Davies dirigující dva orchestry, shodný motiv Beethovenovy Fantazie c moll a písně Seufzer eines Ungeliebten and Gegenliebe, který později vykrystalizoval do podoby populárního tématu zhudebněné Ódy na radostDeváté symfonii apod.

Moravský podzim také velkolepě oslaví 50. výročí partnerství mezi Brnem a Lipskem: Dennis Russell Davies bude na dvou koncertech řídit oba orchestry, ve kterých působí v současné době jako šéfdirigent – vedle Filharmonie Brno i Symfonický orchestr Středoněmeckého rozhlasu (MDR) Lipsko, se kterým vyšle zdravici k 85. narozeninám význačnému americkému skladateli Williamu Bolcomovi v podobě české premiéry nedávno napsaného Druhého klavírního koncertu. Filharmonie z dalšího města, které má s Brnem partnerský vztah, z Poznaně, spolu s Milanem Paľou a svým šéfdirigentem Łukaszem Borowiczem připomene 90. výročí narození Krzysztofa Pendereckého a dále uvede folklorem ovlivněná díla Karola Szymanowského a Vítězslavy Kaprálové.

Kromě zmíněných umělců, souborů a těles se na festivalu dále představí klavíristé Emanuele Arciuli a Onutė Gražinytė, Kremerata Baltica, violoncellista Jiří Bárta s klavíristkou Terezií Fialovou či cenami ověnčená naděje české komorní hudby Trio Bohémo.

Bohatý bude i doprovodný program, který zahrnuje mj. 2. ročník festivalu Nový svět Moravského podzimu (akci, kterou připravují studenti JAMU), besedy se skladateli, interprety či muzikology či Hudebněvědné kolokvium pořádané Ústavem hudební vědy Masarykovy univerzity.

Vítězslav Mikeš, dramaturg Moravského podzimu