6. 10. 2017

Revoluce v Brně. Začíná Moravský podzim

Opera+, 6. října 2017

Pod taktovkou izraelského dirigenta Ilana Volkova dnes Filharmonie Brno zahájí devětačtyřicátý ročník festivalu Moravský podzim. Na programu je Sinfonietta Leoše Janáčka, jejíž účinek umocní Hudba Hradní stráže a Policie České republiky, a dále skladby Hannse Eislera, Alexandra Mosolova a Arthura Honeggera. Koncert se kvůli rekonstrukci Janáčkova divadla uskuteční v sále Stadionu v Kounicově ulici. Moravský podzim potrvá do 28. října.

Brno a Moravský podzim (zdroj FB festivalu)

Letošní Moravský podzim se nese ve jménu (R)evoluce. Jeho programovým těžištěm je hudba první třetiny dvacátého století, ale opomenuta nezůstává ani hudba, která vznikla dlouho před tímto obdobím i po něm. V programu letošního festivalového ročníku se také odráží celá řada skladatelských výročí. S odkazem na osmdesáté výročí Masarykova úmrtí a předvečer stého výročí založení republiky bude festival zakončen příznačně o státním svátku 28. října, a to vysazením „masarykovské lípy“ a sborovými koncerty po celém Brně.

Ve dnech závěrečných příprav letošního Moravského podzimu jsme oslovili jeho dramaturga Vítězslava Mikeše.

Vítězslav Mikeš (zdroj Moravský podzim)

 

Úvodem jedna pro dramaturgii letošního ročníku z možná nejzásadnějších, byť zcela pragmatických otázek: Proč jste se pro letošek rozhodli pro spojení dvou přehlídek do jedné, tedy Moravského podzimu s Expozicí nové hudby?

Jednorázové termínové propojení obou festivalů (záměrně se vyhýbám slovu „přehlídky“, které se mi asociuje s pouhým přebíráním projektů odjinud) se nabízelo z více důvodů. Expozice nové hudby letos slaví třicet let, a tak se nabízelo při příležitosti tohoto výročí symbolicky připomenout, že v době svých začátků byla součástí Moravského podzimu. Bylo to možné realizovat i proto, že Expozice nové hudby nemá stálý termín konání. S dramaturgem Expozice Viktorem Pantůčkem jsme se v programech obou festivalů dotkli i některých společných témat. Protože je letos kvůli rekonstrukci zavřené Janáčkovo divadlo, které je momentálně jediným brněnským koncertním prostorem, kam lze zvát zahraniční symfonická tělesa, museli jsme na velké orchestrální koncerty rezignovat (s výjimkou zahajovacího koncertu Filharmonie Brno, který se uskuteční v sále Stadionu). To nás podnítilo k uspořádání alternativních, mnohdy ad hoc vytvořených jedinečných projektů situovaných na různá místa Brna (Besední dům, Stadion/KC Babylon, Červený kostel, Petrov, Divadlo na Orlí, Výstaviště, vila Tugendhat a tak dále), což také Moravský podzim přiblížilo Expozici.

Je letošní propojení obou festivalů skutečně jen jednorázové? Ptám se i kvůli tomu, že doba uzavření rekonstruovaného Janáčkova divadla se oproti původně oznámenému termínu dokončení začíná prodlužovat.

V dohledné době další propojení Expozice nové hudbyMoravským podzimem neplánujeme, rekonstrukce Janáčkova divadla nebyla k tomuto kroku hlavním důvodem. Absence sálu, ve kterém bychom mohli v rámci Moravského podzimu uskutečnit symfonické koncerty, je samozřejmě citlivá, protože tyto koncerty vždy k festivalu patřily. Věřím ale, že na podzim 2019, kdy se uskuteční další ročník Moravského podzimu, bude Janáčkovo divadlo již k dispozici, a že v roce 2021 už budeme takové koncerty pořádat v našem novém sále.

K samotné dramaturgii letošního Moravského podzimu: Jaké hlavní ukotvení a směřování má? Co považujete za její programové pilíře?

Letošní Moravský podzim se nese „ve jménu (R)evoluce“, pohráváme si se slovy revoluce a evoluce. Z historické zkušenosti víme, jak to někdy s revolučními impulsy v procesu evoluce chodí. Když si Alfred Nobel přesně před sto padesáti lety nechal patentovat dynamit, nemohl tušit, jak bude jeho vynález zneužit ve dvacátém století. Ani Darwin, Nietzsche nebo Wagner nepočítali s tím, že se stanou nástrojem propagandy nadřazené rasy. A s lidstvem to dobře myslely i levicové avantgardy. Mnoho revolucí skončilo katastrofou. Naší výchozí tezí ale je, že umění samo o sobě směřuje k dobru díla a překonává čas; dílo přežívá svého autora i dobu svého vzniku.

Programovým těžištěm letošního Moravského podzimu je hudba první třetiny dvacátého století, ale opomenuta nezůstává ani hudba, která vznikla (dlouho) před i po tomto období. Před třemi sty lety reagoval Johann Sebastian Bach na vskutku revoluční počin v ladění a začal psát svůj proslulý cyklus pro temperovaný klavír. To nás přivedlo k myšlence klavírního maratonu s neobvyklými programy, nabízejícími např. kompletní provedení Satieho skladby Vexations a dále konfrontace průkopnických děl Bacha a Debussyho, Scarlattiho a Cage, ruských a českých modernistů.

Ruský futurismus, jeho nadšení pro moderní budoucnost, jeho fascinaci výdobytky technické revoluce a možnostmi urbanismu, připomenou pocty dvěma pozapomenutým uměleckým monumentům: opeře Vítězství nad sluncem (společnému dílu Alexeje Kručonycha, Michaila Maťušina, Kazimira Maleviče a Velimira Chlebnikova) a Avraamovově Symfonii sirén, jejíž koncept rozeznělého města aplikuje proslulé německé tvůrčí duo Andreas Ammer/FM Einheit (ex-Einstürzende Neubauten) na brněnské zvukové prostředí.

V programu festivalu se odráží řada výročí: čtyři sta padesát let od úmrtí Jacoba Vaeta (který podle posledních výzkumů s velkou pravděpodobností zemřel a byl pochován v Brně), sto let od úmrtí Clauda Debussyho a týž počet let od narození jihokorejského skladatele Isanga Yuna, osmdesátiny ukrajinského autora Valentina Silvestrova, sedmdesát let od vzniku Janáčkova kvarteta, dvacet pět let od úmrtí Johna Cage a tak dále. V roce 2017 si také připomínáme osmdesáté výročí úmrtí Tomáše Garrigue Masaryka a vyhlížíme sté výročí založení republiky, které připadá na příští rok. Dramaturgie se k těmto jubileím hlásí vysokým podílem české hudby (Jan Dismas Zelenka, Leoš Janáček, Pavel Haas, Ervín Schulhoff, Jaroslav Ježek, Miloslav Kabeláč, Marek Kopelent…) a slavnostním zakončením, které je naplánováno příznačně na státní svátek 28. října: akt vysazení „masarykovské lípy“ v parku na Rooseveltově ulici doprovodí vystoupení několika brněnských sborů.

Moravský podzim nezapomíná ani na dětské publikum, pro které jsou přichystány dvě akce: setkání po letech s úspěšnými – dnes již dospělými – účastníky klavírní soutěže Amadeus 2005 a dětská opera Kirana, na jejíž realizaci se budou podílet žáci brněnských základních uměleckých škol.