Opera plus, 8. září 2021
Božský rošťák. Člověk, který potřeboval žít svobodně jako jarní pták, volně létat a svobodně tvořit i za cenu, že bude ptákem osamělým a stěhovavým. Jedinec s vytříbenými vlastnostmi a ušlechtilého charakteru. Tak vzpomínají lidé na Jana Nováka, skladatele spjatého s Brnem, od jehož narození letos uplynulo 100 let.
Jeho tvorbě je z velké části věnován 51. ročník Mezinárodního hudebního festivalu Moravský podzim, který začíná 1. října 2021. V sedmnácti dnech nabídne orchestrální i komorní koncerty, divadelní představení, recitály projekce i program pro děti.
Novákovu tvorbu představí také večer s jeho komorními skladbami, recitál nadějného brněnského klavíristy Jakuba Sládka nebo víkendový maraton Joannis Novak 100. Od pátku 8. října do neděle nabídne například světové premiéry skladeb na Novákovu latinskou poezii, projekci filmu s Novákovou hudbou nebo recitál jeho dcery Dory Novákové – Wilmington a bratrance, operního zpěváka Richarda Nováka.
Kromě Nováka se festival věnuje ještě dvěma dramaturgickým liniím: minimalismu a Arménii. Americký minimalismus se představí tvorbou Philipa Glasse, nejen na zahajovacím koncertě, ale i při spojení Cello Octet Amsterdam s klavíristkou Maki Namekawou. V české premiéře zazní Glassova hudba k filmu Hodiny, Dracula nebo světová premiéra skladby Víta Zouhara Zvlněná hladina – jako ukázka domácího minimalismu. Ten ruský pak posluchači mohou poznat díky oratoriu Děti vydry od Vladimira Martynova. Představí je tuvinská skupina Huun-Huur-Tu spolu s Martynovem a pod uměleckým vedením legendární houslistky Tatiany Grindenkové.
Pozváním folklorního souboru The Naghash Ensemble vyjadřuje festival podporu válkou zmítané Arménii a připojuje se zároveň k oslavám třiceti let její samostatnosti.
Festival uzavře Arménská filharmonie pod taktovkou Eduarda Topchjana. Program večera nabídne nejen reprezentativní průřez arménskou orchestrální hudbou 20. století, ale i tři naprosto odlišné skladatelské přístupy k arménským tradicím: Tigran Mansurjan se opírá o duchovní niternost, Avet Terterjan si na základě studia tradiční hudby vytvořil vlastní zvukový orchestrální svět, konečně Aram Chačaturjan dokázal osobitě využít arménských názvuků v symfonických dílech podléhajících dobově „diktované“ sovětské estetice.
Sedmnáctidenní přehlídka nezapomíná ani na starou hudbu, posluchači se mohou těšit například na Umění variace Antonína Rejchy v podání srbsko-amerického klavíristy a matematika Ivana Iliće, na renecanční vícesborové nešpory v podání několika špičkových těles nebo na francouzský soubor Le Poeme Harmonique.
