Zdánlivě nespojitelné hudební kompozice staré a nové hudby, které ale jako celek působily nesmírně kompaktně a logicky, představil mezinárodní Ensemble Berlin Prag. Program navíc uvedl světovou premiéru nové kompozice Marka Kopelenta Amor vincit pro soprán, hoboj a anglický roh.
Snaha spojit rozdílné hudební epochy do krátkých programových celků a pojmout tak hudbu v celé své komplexnosti častokrát vytvoří neuvěřitelný progres. Ten navíc ozřejmuje a jasněji ukazuje všudypřítomné spojitosti mezi starou a novou hudbou. Spojování je dnes hledání nového anebo častěji uvědomování si dalších cest a pohledů očima dneška. Spojovat jde ale i jemně a pravdivě, bez potřeby vytvořit senzaci za každou cenu. Ensemble Berlin Prag spojuje neuvěřitelně poctivě, citlivě, a především inteligentně.
První koncert z koncertní řady Epilog letošního Moravského podzimu tak umístil vedle sebe Jana Dismase Zelenku, Isanga Yuna, Johanna Sebastiana Bacha a Marka Kopelenta. A vše působilo naprosto logicky. Navíc jsem měl po celém koncertu pocit, jako by každá barokní kompozice spíše doplňovala tu současnou, která stála na hlavním místě a která oproti klasické barokní formě vystupovala svojí logickou invencí a jakousi nečekanou prostotou a jasností. Zásluhu na tomto chápání měl především Ensemble Berlin Prag, ve kterém všichni jednotliví hráči mění svoje sólové nástroje ve fungující variabilní celek.
Znovuobjevená Zelenkova hudba je ústředním místem ensemblu a jejich poučená interpretace, plná přesné hry bez jakéhokoli kazu, tak vystupuje z některých nahodilých provozování, což lze použít i u Bachovy Sonáty č. 6 G dur, která byla velmi květnatá a lahodná. Lento vprostřed skladby navíc vykázalo silou citlivou hru a nesmírně patetickou náladu. Obě Zelenkovy Sonáty č. 4 g moll a 6 c moll mi současnou interpretovanou hudbu přiblížily pocitově. Barbara Maria Willi, Dominik Wollenweber, Vilém Veverka, Mor Biron a Ulrich Wolff pracovali s každým detailem jednotlivých skladeb i s jejich obsahem citlivě a variabilně, takže dokázali přesně vystihnout podstatu jednotlivých skladeb programu.
Čtyřvětý cyklus Invence pro dva hoboje korejského skladatele Isanga Yuna je řemeslnou ukázkou jedinečné kompozice, určené pouze pro tyto dva nástroje. Poměrně náročná skladba pro posluchače je především technicky náročnou pro sólisty. Ti musí pracovat s měnícím se charakterem jednotlivých částí. Je to vlastně poměrně přímočará a jasná hudba, kterou představili Vilém Veverka a Dominik Wollenweber v té největší profesionální kvalitě.
Na objednávku Moravského podzimu vzniklo nové trio Marka Kopelenta Amor vincit pro hoboj, anglický roh a soprán, které využívá i středověký latinský text. Sopranistka Irena Troupová, Vilém Veverka a Dominik Wollenweber ho představili ve světové premiéře.
Jak píše Marek Kopelent o své kompozici v katalogu festivalu, skladba přináší zároveň jistou „mimořádnou náročnost, ale také pocit svobody“. Poměrně strohá, ale působivá a silná hudba vytváří zajímavé momenty spojení sopránu a specifického zvuku hoboje a anglického rohu. Soprán jako by v sobě nesl určité poselství.
