CLAUDIO MONTEVERDI Vespro della beata vergine, SV 206
La Tempête
dirigent Simon-Pierre Bestion
Koncert trvá 130 minut bez pauzy.
Před koncertem se ve foyer Janáčkova divadla v 17.30 koná beseda s Milošem Štědroněm a Marií Kučerovou. Vstup zdarma.
Program koncertu ke stažení zde.
Francouzský vokálně-instrumentální soubor La Tempête založil v roce 2015 Simon-Pierre Bestion, kterého vedla hluboká touha zkoumat díla s vysoce osobním a ztělesněným nasazením. To se projevuje i v jejich ojedinělém uchopení Monteverdiho Nešpor. Slovy dirigenta Simona-Pierre Bestiona: „Naše interpretace nachází svou podstatu v organické a emocionální síle této skutečné duchovní opery věnované Panně Marii a posílá posluchače přímo do srdce Monteverdiho silného díla. Noří je do sboru s mohutnými témbry a orchestru hýřícího barvami a nabízí jim jedinečný zvukový zážitek. Inspiraci pro interpretaci, výběr nástrojů a ornamentiku čerpáme v celé bohaté historii Benátek, které coby ekonomický hegemon středověku a části renesance byly jednou z živných půd námořní a kulturní výměny. Střídáme gregoriánské antifony, žalmy ve fauxbourdonu převzaté z anonymního rukopisu ze 17. století uloženého v Carpentrasu a vlastní Monteverdiho skladby. To dává poměrně realistický přehled o tom, jak mohla vypadat hudební praxe v polovině 17. století v celé středomořské oblasti: na jedné straně monodický duchovní zpěv, na druhé straně téměř improvizovaná praxe polyfonie, oblíbená v kostelech, a konečně poučenější a koncertantní skladatelská tvorba, živená těmito různými postupy.“
Více o skladbě:
Vespro della Beata Vergine představují nejen jedno z kompozičně nejvyzrálejších děl Claudia Monteverdiho (1567–1643), ale také milník v dějinách hudby. Původem cremonský rodák vychovaný tamním chrámovým kapelníkem Marc’Antoniem Ingenierim publikoval již od svých patnácti let sbírky duchovních kompozic s cílem získat stálé zaměstnání na jednom z okolních šlechtických dvorů. Roku 1590 nastoupil na pozici violisty v kapele vévody Vincenza I. Gonzagy v Mantově, aby se zde po jedenácti letech stal kapelníkem. K jeho povinnostem náležel dohled nad chrámovou a komorní hudbou, stejně jako komponování slavnostních doprovodů a introdukcí k turnajům, baletům a holdovacím divadelním představením. Vévoda postupně zaváděl na svém dvoře operní produkce, díky čemuž se zrodila Monteverdiho první díla tohoto žánru L’Orfeo a L’Arianna. Vinou vyčerpávající práce na posledním jmenovaném kusu odešel skladatel do rodné Cremony s úmyslem se do Mantovy již nevrátit. Právě tehdy vznikly rozsáhlé Mariánské nešpory, které měly být s největší pravděpodobností přehlídkou veškerých Monteverdiho hudebních dovedností za účelem získání nové pracovní příležitosti. V tomto případě se jí snad měla stát uvolněná kapelnická pozice přímo na papežském dvoře, čemuž nasvědčuje dedikace díla papeži Pavlu V., skladatelova cesta do věčného města v době vytištění nešpor i tištěné party dochované ve Vatikánské knihovně.
Nešpory demonstrují především Monteverdiho schopnost komponovat ve stylu „seconda pratica“ v částech pro sólové hlasy s doprovodem generálbasu, i v tradičním (starém) stylu „prima pratica“, uplatněném v polyfonním zhudebnění žalmů a Magnificat. Jednotlivé části jsou určeny pro jeden až deset hlasů a bohatý instrumentální aparát. Vedle demonstrace instrumentálních dovedností i mistrného ovládnutí starého a nového stylu je důležité zdůraznit nápadité použití vícesborové techniky a skladatelovu zálibu v parodické práci. Všechny tyto uvedené prvky spojené s pozoruhodnou invencí činí z Vespro della Beata Vergine přelomovou skladbu vzešlou ze starších tradic předznamenávající tradice zcela nové.
Nastudování Vespro della Beata Vergine souborem La Tempête pod vedením Simona-Pierra Bestiona přibližuje současnému publiku dílo v poněkud netradičním světle. Necelých pět desítek účinkujících interpretuje Nešpory v podobě rozsáhlé duchovní opery věnované Panně Marii. Výraznou inspirací byly pro Bestiona Benátky coby místo intenzivní kulturní výměny mezi Západem a Východem. Části zkomponované Monteverdim obohatil o rozšířený nástrojový aparát. Vokální složka v tomto případě zahrnuje i do díla běžně nevkládané proměnlivé chorální antifony doplněné jejich vícehlasými variantami ve fauxbourdonu převzaté z anonymního rukopisu jihofrancouzské provenience ze 17. století. Působivá koláž hudby a inspirace různými kulturními vlivy tak reprezentuje pokus o rekonstrukci podobných chrámových produkcí ve středomořské oblasti v době Monteverdiho tvůrčího života. Účinkování tohoto pozoruhodného francouzského souboru na Moravském podzimu 2025 představuje jeho vůbec první hostování v České republice.
Petr Slouka
La Tempête
Vokálně-instrumentální soubor La Tempête čerpá inspiraci především z odhalování vazeb a vlivů mezi jednotlivými umělci, kulturami a epochami. Pro soubor je typický velmi intuitivní a smyslový vztah k dílům, jejichž interpretace oceňuje domácí i mezinárodní kritika. Podstata tohoto směřování vede repertoár souboru k propojování řady estetických směrů, přičemž čerpá nejen ze staré hudby, ale i z tradičního lidového repertoáru a soudobé tvorby. Pozoruhodná je především práce souboru se zvukovou barvou a akustikou, charakteristická kombinováním dobových a tradičních nástrojů s rozmanitými formami vokálního projevu. Ansámbl rovněž spolupracuje s umělci a badateli nejrůznějších oborů.
Více na www.compagnielatempete.com
Poslechněte si:
La Tempête: Monteverdiho Nešpory