ŠOSTAKOVIČ Antiformalistický ráječek, satirická komorní opera
Kornél Mikecz Předseda
Tomáš Studený Jednicyn
Tomáš Krejčí Dvojkin
Jiří Miroslav Procházka Trojkin
dále účinkují Anna Porubanová a Vladislav Agamuradov
Smíšený pěvecký sbor Konzervatoře Brno:
Gabriela Čtveráčková, Marie Koléšková, Amélie Krobotová, Alena Trojek, Mikeš Brátka, Michael Matušák, Petr Mečkovský, Tomáš Skýva, Radim Tvarůžek, František Vobecký
sbormistr a dirigent Patrik Červák klavír
Jonáš Benda režie
Lucie Polášková výtvarnice scény
Jan Alois Szép light design
Anna Hájková výtvarnice kostýmů
DMITRIJ ŠOSTAKOVIČ / arr. JAKUB KUB
Smyčcový kvartet č. 8 c moll op. 110, úprava pro soubor bicích nástrojů
- Largo
- Allegro molto
- Allegretto
- Largo
- Largo
Percussion Ensemble JAMU:
Vojtěch Škola, Lenka Titzová, Filip Zázvorka, Martin Kučík, David Paša, Jakub Kub, Adéla Spurná, Anežka Nováková
pedagogické vedení Martin Opršál
Libreto Antiformalistického ráječku zde
Programy koncertů Nového světa ke stažení zde.
Jeden z nejvýznamnějších hudebníků 20. století Dmitrij Šostakovič (1906–1975) studoval v Petrohradě a Leningradu, kde se proslavil již svou první symfonií (1926). Jeho tvorba je poznamenána složitým vztahem k sovětskému režimu střídajícím oficiální uznání se zákazem a kritikou. Nejvýraznějším dílem z tohoto hlediska je Symfonie č. 7 „Leningradská“ jako symbol boje proti fašismu. Napsal celkem 15 symfonií, 15 smyčcových kvartetů, koncerty, opery i filmovou hudbu. Jeho dílo spojuje modernismus, ironii, tragiku i lyriku, přičemž v posledních letech skrze něj vyjadřoval i deziluzi a smutek nad lidským údělem.
Antiformalistický ráječek je satirická kantáta pro čtyři sólové basy, sbor a klavír, která vznikla jako výsměch antiformalistické kampani a jejím organizátorům. Libreto obsahuje citace ze zasedání sjezdů Svazu sovětských skladatelů v tehdejším SSSR, konkrétně z roku 1948 a 1957. Vystupuje zde postava Předsedy, který Ráječek zahajuje, a dále tři hudební vědci Jednicyn, Dvojkin a Trojkin.
Po hudební stránce se v kantátě objevují odkazy na tradiční gruzínskou lidovou píseň Suliko (oblíbenou Stalinovu píseň), známé ruské lidové melodie Kalinka a Kamarinskaja nebo třeba úryvky z operety Roberta Planquetta Zvonky Cornevillské. Jednou se zde objeví i tónový sled D–Es–C–H, skladatelův osobní hudební monogram, avšak v jiné tónině.
Dílo bylo původně psáno „do šuplíku“, tedy pro pobavení Šostakovičovo i jeho nejbližších – proto nemá opusové číslo a ani autor není na titulní straně partitury podepsán. Vznikalo ve třech fázích mezi lety 1948–67, avšak kompletní premiéra se konala až 25. září 1989, tedy 14 let po skladatelově smrti.
Smyčcový kvartet č. 8 c moll op. 110 patří k nejhranějším a nejosobnějším dílům Dmitrije Šostakoviče. Zkomponoval jej v roce 1960 během svého krátkého pobytu v Drážďanech, údajně během pouhých tří dnů. Dílo bývá často označováno jako jeho „hudební autoportrét“ – prolíná jím motiv D–Es–C–H (noty odpovídající skladatelovu jménu v německé notaci), který se objevuje ve všech větách a stává se ústředním symbolem.
Kvartet má pět vět hraných bez přerušení. Hudba je plná kontrastů a objevují se zde i citace z jiných Šostakovičových děl, což podtrhuje osobní rozměr skladby. Často bývá vykládán jako vyjádření skladatelovy úzkosti a protestu proti totalitnímu režimu, ale také jako obecně platná výpověď o lidském utrpení a odporu vůči násilí.
Kvartet č. 8 se rychle zařadil mezi nejvýznamnější komorní skladby 20. století a dodnes patří k nejpůsobivějším dílům celého kvartetního repertoáru.
3. koncert projektu Nový svět Moravského podzimu
25.–28. 10. 2025
NOVÝ SVĚT MORAVSKÉHO PODZIMU
3. ročník festivalového projektu studentů a studentek JAMU
projekt studentů a studentek Hudební fakulty JAMU
dramaturgie Filip Gargulák, Vendula Vrbová, Anežka Nováková
Festival Nový svět Moravského podzimu měl svou slavnou premiéru v roce 2021. Zrodil se z iniciativy tří tehdejších studentek Katedry hudební produkce JAMU, které byly podepsány pod nápaditou dramaturgií čtyř „novosvětských“ koncertů. Nový svět se tehdy nadmíru povedl. Tím to mohlo skončit, původně se totiž o něm uvažovalo jako o jednorázovém projektu. Ale… Do předmětu praktická dramaturgie, jehož výuka se odehrává na JAMU a který slouží jako laboratoř pro dramaturgii Nového světa, se následně přihlásili další studenti, tentokrát hudebníci, kteří přijali výzvu a pilně začali pracovat na dramaturgii druhého ročníku. Jeho úspěch dal na srozuměnou, že se na půdě Moravského podzimu ve spolupráci s JAMU zrodil udržitelný projekt. Nový svět tak směřuje ke třetímu ročníku, s novými studenty v rolích dramaturgů, znovu láká na atraktivní a ambiciózní dramaturgii, na neopakovatelné koncerty, dokazuje vyspělost a kreativitu studentů a v neposlední řadě posiluje vazbu mezi Filharmonií Brno (pořadatelkou Moravského podzimu) a JAMU.
Vítězslav Mikeš
dramaturg Moravského podzimu, vyučující předmětu praktická dramaturgie na JAMU
Festival se koná ve spolupráci s JAMU.
