Můžeme s jistotou říct, že česká hudba má ve světě dobrý zvuk. Zvykli jsme si také, že její uvádění v zahraničí není už jen výsadou českých interpretů, ale že ji do svého repertoáru stále častěji zahrnují věhlasní zahraniční umělci. Mezi nimi se vyjímá jméno světoznámého britského dirigenta Sira Charlese Mackerrase, od jehož narození v roce 2025 uplyne 100 let. Mackerras si k české hudbě vytvořil silný vztah, svou pozornost upnul zvláště k odkazu Leoše Janáčka, který uvedl do evropského a světového kontextu. Mnohokrát přijížděl do Brna, aby dirigoval nebo studoval jeho díla, jako málokdo – parafrázujeme-li laudatio Ivo Medka při příležitosti udělení čestného doktorátu Siru Charlesi Mackerrasovi na Janáčkově akademii múzických umění roku 2004 – dokázal proniknout do Janáčkova cítění a myšlení, porozumět jeho duši a toto porozumění vložit do interpretace s udivující lehkostí, za kterou ovšem stálo dlouholeté detailní poznávání Janáčkova skladatelského i teoretického díla, podepřené bytostnou muzikálností i dalšími aspekty včetně schopnosti vládnout českým jazykem.
Vítězslav Mikeš, dramaturg festivalu
