30. 9. 2021

Vystupoval před papežem, ze svazu ho vyhodili. Festival připomíná skladatele Nováka

Aktuálně.cz, 30. září 2021

Kantátu věnovanou sebeupálení Jana Palacha, soundtrack k filmům Kočár do Vídně a Ukradená vzducholoď nebo populární písně na latinské texty složil Jan Novák, který by se v dubnu dožil 100 let. Jeho hudba tvoří podstatnou část programu letošního festivalu Moravský podzim. V Brně začíná tento pátek, potrvá do 17. října.
Jan Novák komponoval jen tehdy, když cítil vnitřní impulz.
Skladatele, jenž žil v letech 1921 až 1984, dodnes provází pověst rebela, který s komunistickým režimem zkrátka nemohl vyjít. „Otec činil jasná rozhodnutí, protože ve svém svědomí neměl nikdy zmatek,“ poznamenává jeho dcera, klavíristka Dora Novak-Wilmington.

Podle ní Novák nedokázal být součástí žádné instituce, která by byla v rozporu s jeho svědomím. To platilo pro komunistickou stranu či politicky deformovaný Svaz československých skladatelů. Neuměl být ani bezpodmínečně poslušným příslušníkem katolické církve.

Svéhlavost byla též součástí Novákovy práce. Komponoval jen tehdy, když cítil vnitřní impulz. Lákavost objednávky se ale někdy setkávala s chutí psát, jako tomu bylo u hudby k filmům režiséra Karla Kachyni. V jeho Kočáru do Vídně využil Novák zvuk bachovsky stylizovaných varhan, aby přetvořil les na přírodní chrám, v němž se na konci druhé světové války odehraje tragédie německého vojáka a venkovské ženy.

Strašidelnou atmosféru dodal loutkovému sci-fi Kybernetická babička od Jiřího Trnky. A slovenský režisér Matěj Hollý si u něj objednal hudbu k filmu Havrania cesta, aniž by předtím znal jeho tvorbu. „Zareagoval tím na otcův vyhazov ze Svazu skladatelů poté, co se rozhodl nejít k volbám,“ objasňuje Dora Novak-Wilmington.

Se skladatelskými vrstevníky, jako byli Luciano Berio, Iannis Xenakis či Pierre Boulez, neměl Novák mnoho společného, i když jejich tvorbu studoval a znal. „Sedával nad jejich nahrávkami celá odpoledne na začátku naší dánské emigrace, která mu otevřela přístup k aktuální světové tvorbě. Ale já jsem si chodila hrát ven, protože jsem se té hudby bála,“ vzpomíná dcera.

Na pátečním zahajovacím koncertu Moravského podzimu zazní Novákovy Filharmonické tance. Foto: archiv Richarda Nováka

Na pátečním zahajovacím koncertu Moravského podzimu zazní Novákovy Filharmonické tance. Foto: archiv Richarda Nováka | Video: Filharmonie Brno

Jan Novák byl v podstatě velkým klasickým básníkem, ať už komponoval hudbu, nebo psal texty v latině, kterou brilantně ovládal. Z jeho děl sálá přímočarost, skladatelská i instrumentační virtuozita, neustálé ohlížení za dávnými klasickými vzory, ale také jazz a moravská lidová hudba. Navzdory veškeré lehkosti a často i humoru jeho kompozice nikdy nejsou povrchní.

Novákův život by vydal za deset dalších: všestranně talentovaný mladík se nechal schválně vyloučit z jezuitského gymnázia na Velehradě, když provokativně korzoval městem s mladou dívkou. Zažil a přežil totální nasazení v Německu za druhé světové války. Pravděpodobně byl předobrazem mladého hudebníka Jana, protagonisty románu Ročník jedenadvacet, jehož autor Karel Ptáčník líčí osudy Čechů nasazených na nucené práce. Románový hrdina byl ale na rozdíl od skutečného Jana Nováka zapáleným komunistou.

Skladatel Jan Novák.
Skladatel Jan Novák. | Foto: archiv rodiny Jana Nováka

Po válce Novák studoval u Bohuslava Martinů v New Yorku, kde se setkal s Leonardem Bernsteinem i autentickým americkým jazzem. „Když jsme o mnoho let později žili v Dánsku a přijel tam koncertovat Louis Armstrong, tak jsme na jeho koncert zkrátka museli jít,“ vzpomíná s úsměvem Dora Novak-Wilmington, jak se otec díky vystoupení slavného trumpetisty ocitl zpět v americkém živlu.

Do vlasti se vrátil po převzetí moci komunisty v roce 1948, aby se mohl oženit se svou celoživotní partnerkou Eliškou. Odmítal chodit k volbám. K vyloučení ze Svazu československých skladatelů přispělo i to, když do estrádní polky zakomponoval znělku, o které každý tehdejší muzikant věděl, že znamená „polibte nám p*del“. Připomínal ji i rozhlasový redaktor Jaromír Nečas.

Po roce 1968 Novák s manželkou i oběma dcerami emigroval – nejdříve do Německa, odkud se přesunul do Dánska. S nadějí na lepší pracovní uplatnění se pak rodina stěhovala do Itálie, která Nováka přitahovala i jako kolébka klasické kultury.

Pro skladatele i rodinu byl život v emigraci bez širšího zázemí většinou dost obtížný. Nakonec opět zakotvili v Německu, kde Novák roku 1984 v Novém Ulmu zemřel.

Měl velkou dávku neodolatelného osobního šarmu. Po smrti na něj v italské Rivě, kde s rodinou mnoho let žil, vzpomínala řada lidí včetně trafikantky, u které si kupoval cigarety. „Dovedl se bavit latinsky s papežem Pavlem VI., ale stejně tak uměl promluvit s lidmi, které každodenně potkával,“ poznamenává dcera.

Novákova hudba k filmu Kočár do Vídně v podání Státní filharmonie Brno, diriguje Jiří Pinkas.

Před papežem vystupoval Novák roku 1974 s amatérským sborem Voces Latinae, který založil a také pro něj komponoval. Sbor účinkoval už o dva roky dříve na Novákem zorganizovaném latinském kongresu Feriae Latinae.

Žil většinou mimo velká kulturní centra a své skladby prosazoval na sledovaných jevištích jen se střídavými úspěchy. Úlohu v tom mohla sehrát i samotná Novákova hudba, poněkud zahleděná do minulosti a tím také dosti vzdálená požadavkům doby.

Na skladatele se přitom lepila i smůla – uvedení jeho kantáty Dido připravoval s Newyorskou filharmonií Rafael Kubelík, ale zlomil si ruku a koncerty musel zrušit. Zůstala alespoň nahrávka, kterou Kubelík pořídil se Symfonickým orchestrem Bavorského rozhlasu.

Jan Novák s manželkou a dcerami.

Charismatickou a podmanivou vstřícnost Novákovy tvorby připomene letošní ročník festivalu Moravský podzim. První skladbou pátečního slavnostního zahájení budou Filharmonické tance, které Novák napsal v roce 1956 pro právě založenou Státní filharmonii Brno. V průběhu večera zazní také Symfonie č. 12 „Lodger“ od amerického skladatele Philipa Glasse, jehož inspirovalo stejnojmenné album Davida Bowieho.

Mimořádnou událostí bude 15. října činoherní inscenace Kočár do Vídně, kterou uvede Mahenovo divadlo s živým provedením Novákovy filmové hudby.

Ústřední akcí festivalu je víkendový Maraton Jana Nováka. Koná se na různých místech v Brně od 8. do 10. října. V Besedním domě ho zahájí koncert složený z pěti světových premiér skladeb inspirovaných Novákovými latinskými verši.

V sobotu novákovský maraton navštíví Kino Scala, Café Morgal či tělocvičnu v brněnské Turnhalle na Údolní. V hudební laboratoři MusicLab se večer uskuteční další dvě světové premiéry inspirované Novákovou kompozicí X Horatii carmina. Poté se akce přesune do vinárny U Královny Elišky. Závěrečným koncertem bude Missa Philadelphiae uvedená v kostele Nanebevzetí Panny Marie, zvaném U jezuitů – právě z jejich gymnázia se Novák jako teenager nechal vyloučit.

Oslav se zúčastní skladatelovy dcery, klavíristka Dora a flétnistka Clara, které otcovo dílo dlouhodobě prosazují a uvádějí. Vzpomínkovou besedu absolvují se skladatelovým bratrancem, vynikajícím basistou Richardem Novákem, který den po zahájení festivalu oslaví devadesátiny a také v jeho průběhu vystoupí.

Jan Novák v mládí na Brněnské přehradě, kde rodina měla vilu.

Moravský podzim dále přivítá Arménskou filharmonii, Württemberský komorní orchestr nebo vynikající soubor staré hudby La poème harmonique. Výjimečně se ale soustřeďuje především na dílo Jana Nováka, které se takřka 40 let po autorově smrti postupně vrací do kontextu české hudby.

Novákův návrat se může zdát opožděný, sám autor ale na otázku, proč to všechno dělá, odpovídal: „Nihil est bone, immortalitatis causa“ neboli: „Jen tak, pro nesmrtelnost.“